ENERGO Fest v Brně ukázal návrat k lokálním zdrojům i nový model financování

Jedním z hlavních témat byla proměna podpory ze strany Ministerstvo životního prostředí. Program Nová zelená úsporámsice zůstává základním pilířem, jeho význam se však postupně proměňuje. Podpora už není tak silná jako v minulých letech a zároveň se hledají nové cesty, jak financovat energetické projekty efektivněji. Stále větší důraz se klade na energetická společenství a programy typu KOMUNERG nebo Komunair, které podporují spolupráci na lokální úrovni.

Zásadní změnou, která se v Brně opakovaně objevovala, je přechod od klasických dotací k bezúročným úvěrům. Tento model má motivovat investory i vlastníky nemovitostí k odpovědnějším rozhodnutím a zároveň snížit závislost na veřejných financích. Otevřenou otázkou zatím zůstává, do jaké míry budou tyto nástroje dostupné i pro podnikatelský sektor, protože aktuální nastavení programů zatím více nahrává domácnostem a bytovým družstvům.

Velká část diskuse se věnovala také samotným zdrojům energie a jejich reálným možnostem v českých podmínkách. Překvapivě otevřeně zaznělo, že žádný zdroj není bez problémů. Jaderná energetika byla označena za zdroj s nejnižší uhlíkovou stopou a vysokým výkonem na relativně malé ploše, zároveň ale zůstává finančně náročná a zatížená otázkou jaderného odpadu. Přesto je nadále vnímána jako klíčový pilíř české energetiky, což potvrdili i zástupci regionální samosprávy.

U větrných elektráren se ukázalo, že jejich rozvoj v Česku naráží především na prostorové limity. Hustá struktura osídlení jednoduše neumožňuje takovou expanzi jako v jiných evropských zemích. Přestože jde o zdroj s nízkou uhlíkovou stopou a bez potřeby paliva, jeho nestabilita a nároky na prostor z něj v českém kontextu dělají spíše doplňkové řešení.

Solární energie si naopak drží silnou podporu, ale i zde dochází k posunu. Do budoucna se nebude podporovat výstavba velkých fotovoltaických parků na volné krajině. Prioritu naopak dostanou instalace na střechách budov, parkovištích nebo nevyužívaných průmyslových areálech. Jinými slovy – energie by se měla vyrábět tam, kde se zároveň spotřebovává.

Za nejzajímavější moment celé konference lze považovat návrat malých vodních elektráren do centra pozornosti.

Zástupci ministerstva představili nové technologické přístupy, které staví na jednoduchém principu vodního kola. Tyto systémy je možné instalovat i na velmi malých spádech a průtocích, přičemž jejich výkon se pohybuje v řádu desítek kilowatt. Výhodou je nejen nízká uhlíková stopa a absence paliva, ale také dlouhá životnost a minimální zásahy do okolního prostředí. Inspirace přichází například z Rakousko, kde podobná řešení fungují již několik let. V českém prostředí se navíc připravuje i jejich legislativní podpora. Pro řadu konkrétních míst tak vzniká nová příležitost – zejména tam, kde již existují historické náhony nebo vodní infrastruktura. Právě tyto lokality mohou být ideálním základem pro moderní, ale zároveň tradičně ukotvené energetické řešení.

Důležitou roli v celém systému začínají hrát také regiony. Jihomoravský kraj představil prostřednictvím programu ENERGION své priority, mezi které patří podpora elektromobility, rozvoj menších výrobních zdrojů energie a celkové posilování energetické soběstačnosti. Regionální přístup přitom umožňuje lépe reagovat na konkrétní potřeby území, než je tomu u centrálně řízených programů.

Z ENERGOfestu tak vystupuje poměrně jasný závěr. Energetika se neposouvá jedním směrem, ale spíše se rozpadá do mozaiky menších, vzájemně propojených řešení. Vedle velkých zdrojů, jako je jádro, vzniká prostor pro lokální projekty, které dávají ekonomický i ekologický smysl. A právě v této kombinaci může ležet budoucnost – v systému, který je flexibilní, decentralizovaný a dlouhodobě udržitelný. Pokud něco konference ukázala zcela jednoznačně, pak to, že největší příležitosti dnes neleží v jedné technologii, ale ve schopnosti jednotlivé zdroje chytře kombinovat a zasadit do konkrétního místa. A právě tam začíná skutečná energetika budoucnosti.